V létě 1976 přijíždí Ramones poprvé do Británie. A setkávají se nejen s bouřlivým přijetím od místních pankáčů, ale zároveň i výrazně ovlivňují tamní punkovou scénu a umožňují tak formování takových skupin, jako byli např. Lurkers či Toy Dolls.

V březnu 1977 vychází deska Leave Home. Stvrzuje úspěch na ostrovech, některé písně se dostávají i do hitparád. Na první pohled se neliší od debutu, ale některé změny jsou přeci jenom patrné. Mizí totální, syrová jednoduchost a přibývá složitějších kompozic. Skladby už si nejsou podobné jako vejce vejci a nepatrně se prodlužuje jejich délka. I většina textů se oprošťuje od pouhého opakování jedné věty v různých variacích a snaží se o určitá sdělení či pointování příběhu. Hudebně je pak toto LP více rock´n´roll a více nás zavádí na přelom 50/60 let.

Začíná písničkou Glad to see you go, jejímž hrdinou je masový vrah Charles Manson: Gonna take a chance on her, one bullet in the cylinder, and in a moment of passion, get the glory like Charles Manson. Melodicky naprosto úchvatný kousek, s maximálně prostinkou melodií ve slokách, řvavým refrénem (go go go goodbye) a sborem v závěru.

Jednomu by se z toho pocuchaly nervy. Ještě, že tu je Gimme gimme shock treatment. Také oblíbené téma, a hlavně účinný způsob kritiky, přestože vymývání mozků se tady tváří opravdu příjemně - he was always happy, smile on his face, he said he had a great time at the place. Píseň sama patří k peckám, které zdobily každý koncert.

Pamatuji si na tebe, I remember you, lying awake at night, and thinking just of you. Pomalá věc, textově už můžeme hovořit o milostné, baladické lyrice.

Zato Oh, oh I love her so je milostná, optimistická epika: I met her at the Burger King, we fell in love by the soda machine. Vše dobře končí, hamburgery a sodovka jsou nahrazeny polibky, vokály spokojeně kňučí, obecenstvo šílí nadšením…

A pak už přichází Sheena is a punkrocker. V anglickém žebříčku vyšplhala na 22. příčku, v srdcích fanoušků ještě mnohem výš. Řadí se mezi absolutní ramonovské skvosty. A teď můžete srovnávat: položte vedle sebe Sheenu a Blietzkrieg Bop. Hudební posun je evidentní…

S pořadovým číslem šest měla následovat Carbonna not glue, ale pro kontroverzní reakce musela být z alba stažena. Na některých výliscích pak byla nahrazena nezávadnou Babysitter, ale většinou zcela vypuštěna a proto rovnou následuje Suzy is a headbanger. Další rockerka (There she goes again, I really love to watch her, watch her headbangin´), další drtivé nástupy jednotlivých partů, další řízná melodie, další hit.

Gabba gabba, we accept you, we accept you, one of us. Takhle začíná hymnus Pinhead (Špendílková hlava), který se stal stálicí repertoáru a téměř kultovní záležitostí. Slova jsou vypůjčena ze stejnojmenného hororu ze třicátých let, kde tlupa zrůd takto přijímala nové členy.

A teď tu máme něco o hodným chlapečkovi, Now I wanna be a goodboy, který prochází pubertou a staví se proti světu: Now I wanna run away from home, now I wanna be a goodboy. Pohodová skladba, na koncertech ne moc často hraná.

Swallow my pride. Rokec stavěný podobně jako Sheena, ale daleko více umírněný a chladnější (jakoby už skládaný s cílem udělat hit), dopadl v hitpošce jen trochu méně úspěšně: 36. místo. Ve fanouškovském povědomí však příliš nezakořenil.

Jdeme do finále . To startuje pomalá What is your name, příběh o Mary Jane: And all you ever want to be, is like the other girls you see…

Ale rychle střídáme, rozjíždí se klasický rock´n´roll, cover California sun. Ještě mnohokrát se Ramoni k tomuto tématu vrátí: slunce, moře, pláže, surfaři, holky v bikinách….

Commando. Další obrat o 180 stupňů. Politická záležitost. Vietnam, Berlínská zeď v tvrdé, rychlé skladbě: commando, involved again.

Třináctku, nešťastné číslo, má nešťastný a smutný kus You´re gonna kill that girl. Ale melodicky velmi zajímavý. Začíná pomalým rozjezdem a po nutném 1-2-3-4 následuje jízda napříč její smrtí: He jumped down, he knocked her off her feet, and then I knew it was the end of her.

Závěr obstarává You should have never opened that door s také ne příliš pozitivním textem: You should never opened that door, now you´re never gonna see her no more. A protože i v případě tohoto alba jsou písně řazeny chronologicky, předznamenává i další hudební posun. Ovšem pořád ve vlnách jednoduchosti. Vždyť v jednoduchosti je síla. Gabba gabba hey!!!