První významná změna v sestavě: v květnu 1978 od bicích odchází Tommy a střídá ho Marc Bell, tedy Marty Ramone. Druhá změna se tyká hudebního projevu. Ještě v roce 1978 vydávají novou dlouhohrající desku Road to ruin. Spolu s Raketou do Ruska se stala komerčně nejúspěšnější, i když v USA dosáhla jen TOP 100, ale v Británii opět zabodovala 32.místem. Jenže ta hudba - délka skladeb se prodlužuje, některé mají i nad tři minuty a úderný rock´n´roll je vystřídán svižným, leč chladným rockem. Jakoby jednoduchá témata byla již vyčerpána a nová ještě nebyla objevena. Asi se projevilo využití všech zkomponovaných písniček na předchozí alba, tápání a hledání dalších kroků vpřed a také personální rošáda.

Kritika je tedy poněkud zklamána, fanoušci také, avšak kolekce dvanácti songů je na světě a proto se na ně pojďme podívat podrobněji. Číslo jedna má I just want to have something to do. Třeba skládat písně, psát básně, rozbíjet pouliční výklady, nebo být jednoduše jenom s tebou: I just want to be with you, I just want to have something to do. Hned v tomto případě se stopáž přehoupne přes tři minuty, ale i tak se často hrál na koncertech. Třeba pro zpestření.

Klasické ramonovské schéma má I wanted everything. Řezavá kytara, rychlé tempo a pomatený text o zlodějovi, ktery si už jako dítě přál mít pod vánočních stromečkem všechno a v dospělosti nakonec nedostal nic, jelikož skončil ve vězení.

Don´t come close. Poslední podobná skladba byla k slyšení na první desce a jmenovala se I wanna be your boyfriend. Pokud posloucháte první čtyři desky v řadě po sebou, objevíte, že právě tento typ skladeb začal ramonovské produkce hodně osvěžovat.

I don´t want you jako by z oka vypadla titulní záležitosti, hodně roztáhlá, až rozteklá písnička. Snad jedna z nejslabších na albu. A je to pochopitelně o lásce: I don´t care, I don´t want you, don´t want you anymore.

Needles and pins je samozřejmě předělávka šlágru z šedesátých let, u nás zpívaného tuším punkerem Jirkou Kornem pod názvem Mýdlový princ. Ale k pankáčům se přeci jehly a špendlíky hodí, nebo ne?

Jsem proti tomu, I´m against it. Nemám rád politiky, komunisty, srandu, Ježíše, cirkusáky, léto a jaro, sex a drogy, ping pong, Vietnam ani hambáče. Nemám rád nic a jsem proti všemu. Občas se Ramoni s něčím takovým vytasili a popravdě řečeno, nebýt dobrého rytmu a chytlavé melodie v punkovém balení, nevím, nevím…

Největším hitem elpíčka je č. 7, protáhlá a melodická I wanna be sedated, ozvláštněná především závěrečným brumláním. I v České republice jsou poměrně známá slova - Just put me in a wheelchair and get me to the show... přesně takhle to cítí téměř každý opravdový fanda nejen Ramones, ale celého punkrocku vůbec.

Mmmmmmmmentall, kompletně pomateny, vrahounek a šílenec. Takový je hrdina písně Go mental: I´ve killed my family, I am a vegetable…

A konečně přichází na řadu Questioningly. Sladší se to už klukům podařit nemohlo. Pěkná kytárka, občas slyšíme bicí, čas pomalu utíká a zpěvák deklamuje: Memories make me cry, I´m alone just me, questioningly… Určitý ohlas a úspěch se dostavil, proto se podobné dortíky budou objevovat i na dalších deskách.

Jak má vypadat raketová pecka o lásce, ukazují the Ramones v desítce She´s the one. Je to jako jedna z mnoha lekcí hudební školy. A nevadí ani občasný klavír či klávesy či co to je. Takže slaďoušku: Know I´ll never find a girl like you, but in my heart I´ll always love you, yeah, yeah, she´s the one.

Ještě něco o chorych mozcích a jejich léčení, Bad brain. Již z minulosti oblíbené téma, hudebně hodně dobry.

Ovšem vrchol (alespoň pro mne) představuje It´s a long way back. Dobrá, přímočará, a hlavně melodicky vypracovaná věc po právu zaujala i většinu posluchačů. Škoda, že je to pozdrav na rozloučenou. Takže nespěte a do pogo!!!