Turné Toy Dolls (nazvané "Our Last Tour?" a trvající celé dva měsíce) jsem chtěl původně vidět v Praze, ale mimo jiný kvůli poloviční ceně lístku volím raději Slovensko. Jel jsem sám autobusem, protože na půlku lidí, kterých jsem se ptal byla tahle kapela málo plešatá (mimochodem Toy Dolls mají 2 vály na Strength Thru Oi! kompilaci z roku 1981), druhá půlka neměla peníze. Ale nezájem se dá pochopit, přeci jen tahle čtvrt století fungující anglická legenda u nás hraje dvakrát do roka :-/.

Většina lidí v autobuse Praha-Košice jsou cikáni (nebo Maďaři či co) a já dostávám luxusní místo na plně obsazené zadní pětce, za dvěma největšími a nejsmradlavějšími typy, se sedadly sklopenými do lehátkové úpravy. Něco před sedmou jsem u klubu Babylon, kde je překvapivě málo lidí. V Praze prý bylo vyprodáno, tady bylo dost lístků i na místě, ale sál se nakonec zaplnil. Mile mě překvapilo, kolik přišlo skinheadů, naopak místní takypunks prý byli na SPS. Naštěstí je tu i pár známých tváří, takže nezbývá než zamířit na pivo (pozdravy pro Boba, Filtera, PUnkera, nového Matúša a ostatní). Obával jsem se Šariše a podobných lahůdek, naštěstí točili Krušovice, takže spokojenost.

Stejně jako mi chutnalo pivo (nemluvím o kelímcích v sále) se mi líbila i předkapela. I proto, že se téhle role v Bratislavě ujali Princovia, jsem nakonec nejel do Prahy. Začali hrát kolem půl deváté a nepůsobili vůbec tak "měkkým" dojmem, jako když jsem je viděl poprvé, i když víc než jejich pohádkovou písničku na dobrou noc si nepamatuju. Ze současných Toy Dolls nastupují na scénu nejprve nováčci v sestavě, basák Tom Goober s červenými bodlinami a holohlavý bubeník Dave The Nutt. Frontman kapely, kytarista a zpěvák Olga (bez jehož šílené výslovnosti by Toy Dolls nebyli), vyskakuje za chvíli z bedny na pódiu a show může začít. Jako první písničky zazní Dig That Groove a Dougy Giro z asi nejznámějšího prvního alba kapely. Následují vály ze všech možných desek (kterých Toy Dolls natočili přes deset), Labmrusco Kid, Tommy Kowey's Car, Firey Jack, I've Got Asthma, Alec's Gone, Stay Mellow atd atd. Zaznělo i něco z nového alba Our Last Album?, které bohužel vyjde oficiálně až za týden a na koncertě tak nebylo k dostání. Celá kapela přišla na pódium v černých košilích a kravatách, které šly ale už po chvíli dolů, aby mohl basák ukázat, jak umí hýbat pivasem. Olga zvládá hrát basákovi na zádech a chvíli dokonce visí hlavou vzhůru s nohama kolem jeho krku. Opravdu povedená show, kterou z pódia sleduje i Yul Brynner v životní velikosti. Předtím než kapela zahraje song o tomhle legendárním "skinheadovi" ještě mizí bubeník a oba kytaristi v sedě hrají jen na španělky jakousi notoricky známou melodii (snad z filmu Podraz). Moje dva nejoblíbenější songy - o slonici Nellie zdrhající z cirkusu a Glendě s děckem ze zkumavky - přišly na řadu až v samotném závěru. Po poslední písničce ještě outro Final Countdown a byl tady konec. Kdo jste si nechali tohle skutečný punkový představení ujít, můžete litovat.